Je tu další část, kratší než ostatní.
5.Část: To nemůže být pravda
Po pěti měsících:
"Volal si mě Sasuke?" Přiběhl menší hnědovlasý kluk.
"Ano Mitsuke, potřebuji, abys pro mě něco zařídil, jsi jediný, komu tady můžu věřit a hlavně to nesmíš nikomu říct."
"Přísahám, že nikomu nic neřeknu, o co jde?"
Sasuke mu vysvětlil svůj plán, Mitsuke jen kývl, udělal pár znaků a prošel ven kamennou stěnou.
"Co po tobě může ještě bábi Tsunade chtít? Chodíš za ní už skoro šest měsíců." Divil se blonďáček a hladil černovlasého milence ve vlasech.
"Říkala, že už to nebude dlouho trvat, navíc si ze mě udělala otroka na papíry." Povzdychl si.
"Ty můj chudáčku." Přitáhl si ho do náruče a dal mu pusu do vlasů."
"Líbí se mi, když mě takhle lituješ."
"Vážně?" Zašeptal mu do ucha a zajel rukou pod tričko.
"Na to, že vypadáš tak nevinně, si pěknej ďáblík."
"To je přeci ta nejlepší kombinace ne?" Řekl a zajel rukou pod kalhoty.
"Dobře. Koledoval sis o to." Řekl s ďábelským úsměvem a obkročmo si na něj sedl.
"Já, já už budu hodný." Udělal nevinný pohled a dal si špičku ukazováčku do pusy.
"Jo to známe." Zasmál se, Naruto tohle gesto dělal často, aby ho vyprovokoval. "Už je pozdě, musím jít."
"Neee, ještě neee." Škemral blonďáček.
"Promiň Naruto, ale já musím jít. Jestli přijdu pozdě, Tsunade mě zabije."
"To ať si zkusí a pěkně to schytá." Řekl výhružně.
"Chudák Tsunade, mít tě pak věčně za zadkem."
"Neříkej, že tobě se to nelíbí."
"Mě se to líbí, ale jí by z toho zřejmě brzo kleplo."
"A já bych si to náramně užíval, ale radši budu, když ti nic neudělá."
"Tak v tom případě, ale chápeš, že už musím jít."
"Njn, ale nechci, aby si odešel." Našpulil rty.
"Ty si tak umanutý."
"Jo to jsem." Kývl hlavou.
"Tak pa." Políbil ho na rty a už rychle utíkal ke dveřím, věděl, že kdyby s ním teď zůstal ještě chvilku, přišel by stoprocentně pozdě. Jeho život byl posledních pět měsíců takový veselý, Naruta miloval snad každý den víc a víc, noci s ním byly něco kouzelného, něco, co nikdy nechtěl, aby skončilo. K jeho úplnému štěstí, už jen chybělo, aby mu Tsunade začala doopravdy věřit a on tu mohl zůstat, stát se znovu plnoprávným občanem Konohy. Konečně doběhl k jejím dveřím a zaťukal, jako už tolikrát a jako už tolikrát, se ozvalo nevrlé "Dále."
"Posaď se Itachi." Ukázala na židli naproti ní.
"Hvězdičkooooo! Hvězdooooo!" Volal svou lásku.
Naruto vystrčil hlavu zpoza dveří koupelny, obmotal si kolem sebe ručník a vyšel ven.
"Co tak ječíš?"
"Právě se díváš na plnoprávného občana Konohy, s úplně čistým rejstříkem!"
"To je skvělé." Rozeběhl se k němu a skočil mu kolem krku.
"A to není všechno."
"Co ještě?"
"Budu pomáhat Irukovi s cvičit děti."
"Takže z tebe učitel? Nikdy bych si nepomyslel, že bych mohl chodit s učitelem." Zasmál se a políbil ho.
"Naruto?" Díval se na něj svým toužebným pohledem.
"Ano?"
"Spadl ti ručník."
Naruto vypískl a začervenal se, pak zmizel za dveřmi koupelny.
"Co je?"Zavolal směrem ke koupelně.
"Snažím se docílit toho, abys šel za mnou. Zdá se, že nechápavost je nakažlivá."Teď slyšel smích.
"Naruto!" Zařval naštvaně a vtrhl do koupelny. Naruto už seděl ve vaně. Itachi k němu přišel a potopil mu hlavu pod vodu.
"To si vypiješ." Vyprskl vou a chytil ho za boky, a i v oblečení ho stáhl do vany.
Následně si ho přitáhl blíž k sobě a políbil ho. Teď vyprskl Itachi.
"Chutnáš po pěně."
"Ale to sis zavinil sám, já si dobrovolně hlavu pod vodu nestrčil. Itachi mu otřel rty a znovu ho políbil.
"Naruto tak pospěš si, čeká na nás Sakura se Saiem. Jestli přijdeme zase pozdě a ona tě bude chtít praštit, tak už tě bránit nebudu."
"No jo, no jo vždyť už jdu."
"Ahoj Sakuro, ahoj Saii." Řekli sborově.
"Ahoj, páni dneska jdete včas." Usmála se Sakura.
"To proto, že někdo nezabíral půl hodiny koupelnu jako vždycky." Rýpnul si Naruto do Itachiho.
"A taky proto, že někdo za někoho jiného uklidil a o všechno se postaral."
"Jedna nula pro Itachiho." Řekla Sakura, když Naruto neměl co říct.
Naruto na ní hodil nevraživý pohled, Sakura jen pokrčila rameny a zavěsila se do Saie. Dneska měli na plánu nákupy. Naruto se držel s Itachim za ruce a Sakura se stále tiskla na Saie. Od té doby, co chodila se Saiem, se zdála Narutovi, taková milejší. Kakashi si za tu dobu vzal Iruku, bohužel teď měly krizi, protože Iruka stále bezdůvodně podezříval svého manžela z nevěry a to spolu byli ženatí, teprve tři měsíce. Kakashi mu zatím ty žárlivé scény toleroval.
"Co myslíte? Kdy už prasknou Kakashimu nervy?" Říkal zrovna, když čekali na Sakuru, která si zkoušela v kabince nějaké oblečení, jelikož si ho tam nabrala kopec, sedli si do křesílek a povídali si.
"No jestli mu za tu dobu nepraskly z tebe, tak to bude ještě chvíli trvat." Ozvala se z kabinky Sakura.
"Kakashi je silnej a trpělivej chlap, ale Iruka už to celkem přehání, minule dokonce nařkl mě, že ho Kakashi podvádí se mnou." Řekl Itachi.
"Já myslím, že už nařkl všechny z nás, dokonce i Sakuru." Řekl Sai a skenoval kabinku, ve které byla Sakura. Sice jí miloval, ale tohle z celé duše nesnášel, navíc Sakuře zabraly nákupy vždycky asi tak dvě hodiny, než se konečně pro něco rozhodla.
"Nechceš si taky něco rovnou koupit, když už jsme tady?" Pohladil svoji hvězdičku po vlasech.
"Ne, ale mám lepší nápad." Zašeptal mu něco do ucha a Itachi se usmál.
"Tak mi zatím mizíme, za dvacet minut jsme zpátky." Křikl na nechápavého Saie.
Vrátili se právě včas, Sakura právě platila a držela asi tři tašky, Sai jich měl asi dalších deset.
"Ještě, že jsem na kluky." Zasmál se Itachi, Naruto přikývl a taky se smál. Ještě se Saiovi chvíli posmívali, ale pak mu pomohli tašky vzít. Když už šli domů, Sai najednou zakopl a jedna taška mu spadla na zem.
Naruto se pro ní sehnul, a začal se nehorázně smát.
"Čemu se tak směješ hvězdičko?" Naruto ukázal směrem na zem a jeho přítel se začal smát taky.
Sakura zrudla, když viděla, co z její tašky vypadlo. Na zemi teď leželo červené, sametové, sexy prádelko. Rychle se pro něj sehnula, strčila ho zpátky do tašky a zatnula pěsti. Když jí viděli, raději se přestali smát, rychle se s nimi rozloučili a vydali se domů.
"Nad čím přemýšlíš?" Díval se svýma modrýma očima na jeho zamyšlenou tvář.
"Zajímalo by mě, jak by si v takovém prádélku asi vypadal ty."
"Ha, ha, ha moc vtipné."
"Ale já to myslel vážně."
"Myslíš, v něčem takovém?" Řekl Naruto a vytáhl stejné prádélko, jako měla Sakura, ale černé.
"Ale kdy si to…"
"Když jsem říkal, že jdu na záchod, zdálo se mi to jako dobrý žert."
"Ihned se do toho jdi obléct." Přikázal Itachi a stále na něj hleděl s otevřenou pusou.
"Rozkaz pane." A zmizel za dveřmi svého pokoje.
"Volal si mě Sasuke?" Přiběhl menší hnědovlasý kluk.
"Ano Mitsuke, potřebuji, abys pro mě něco zařídil, jsi jediný, komu tady můžu věřit a hlavně to nesmíš nikomu říct."
"Přísahám, že nikomu nic neřeknu, o co jde?"
Sasuke mu vysvětlil svůj plán, Mitsuke jen kývl, udělal pár znaků a prošel ven kamennou stěnou.
"Co po tobě může ještě bábi Tsunade chtít? Chodíš za ní už skoro šest měsíců." Divil se blonďáček a hladil černovlasého milence ve vlasech.
"Říkala, že už to nebude dlouho trvat, navíc si ze mě udělala otroka na papíry." Povzdychl si.
"Ty můj chudáčku." Přitáhl si ho do náruče a dal mu pusu do vlasů."
"Líbí se mi, když mě takhle lituješ."
"Vážně?" Zašeptal mu do ucha a zajel rukou pod tričko.
"Na to, že vypadáš tak nevinně, si pěknej ďáblík."
"To je přeci ta nejlepší kombinace ne?" Řekl a zajel rukou pod kalhoty.
"Dobře. Koledoval sis o to." Řekl s ďábelským úsměvem a obkročmo si na něj sedl.
"Já, já už budu hodný." Udělal nevinný pohled a dal si špičku ukazováčku do pusy.
"Jo to známe." Zasmál se, Naruto tohle gesto dělal často, aby ho vyprovokoval. "Už je pozdě, musím jít."
"Neee, ještě neee." Škemral blonďáček.
"Promiň Naruto, ale já musím jít. Jestli přijdu pozdě, Tsunade mě zabije."
"To ať si zkusí a pěkně to schytá." Řekl výhružně.
"Chudák Tsunade, mít tě pak věčně za zadkem."
"Neříkej, že tobě se to nelíbí."
"Mě se to líbí, ale jí by z toho zřejmě brzo kleplo."
"A já bych si to náramně užíval, ale radši budu, když ti nic neudělá."
"Tak v tom případě, ale chápeš, že už musím jít."
"Njn, ale nechci, aby si odešel." Našpulil rty.
"Ty si tak umanutý."
"Jo to jsem." Kývl hlavou.
"Tak pa." Políbil ho na rty a už rychle utíkal ke dveřím, věděl, že kdyby s ním teď zůstal ještě chvilku, přišel by stoprocentně pozdě. Jeho život byl posledních pět měsíců takový veselý, Naruta miloval snad každý den víc a víc, noci s ním byly něco kouzelného, něco, co nikdy nechtěl, aby skončilo. K jeho úplnému štěstí, už jen chybělo, aby mu Tsunade začala doopravdy věřit a on tu mohl zůstat, stát se znovu plnoprávným občanem Konohy. Konečně doběhl k jejím dveřím a zaťukal, jako už tolikrát a jako už tolikrát, se ozvalo nevrlé "Dále."
"Posaď se Itachi." Ukázala na židli naproti ní.
"Hvězdičkooooo! Hvězdooooo!" Volal svou lásku.
Naruto vystrčil hlavu zpoza dveří koupelny, obmotal si kolem sebe ručník a vyšel ven.
"Co tak ječíš?"
"Právě se díváš na plnoprávného občana Konohy, s úplně čistým rejstříkem!"
"To je skvělé." Rozeběhl se k němu a skočil mu kolem krku.
"A to není všechno."
"Co ještě?"
"Budu pomáhat Irukovi s cvičit děti."
"Takže z tebe učitel? Nikdy bych si nepomyslel, že bych mohl chodit s učitelem." Zasmál se a políbil ho.
"Naruto?" Díval se na něj svým toužebným pohledem.
"Ano?"
"Spadl ti ručník."
Naruto vypískl a začervenal se, pak zmizel za dveřmi koupelny.
"Co je?"Zavolal směrem ke koupelně.
"Snažím se docílit toho, abys šel za mnou. Zdá se, že nechápavost je nakažlivá."Teď slyšel smích.
"Naruto!" Zařval naštvaně a vtrhl do koupelny. Naruto už seděl ve vaně. Itachi k němu přišel a potopil mu hlavu pod vodu.
"To si vypiješ." Vyprskl vou a chytil ho za boky, a i v oblečení ho stáhl do vany.
Následně si ho přitáhl blíž k sobě a políbil ho. Teď vyprskl Itachi.
"Chutnáš po pěně."
"Ale to sis zavinil sám, já si dobrovolně hlavu pod vodu nestrčil. Itachi mu otřel rty a znovu ho políbil.
"Naruto tak pospěš si, čeká na nás Sakura se Saiem. Jestli přijdeme zase pozdě a ona tě bude chtít praštit, tak už tě bránit nebudu."
"No jo, no jo vždyť už jdu."
"Ahoj Sakuro, ahoj Saii." Řekli sborově.
"Ahoj, páni dneska jdete včas." Usmála se Sakura.
"To proto, že někdo nezabíral půl hodiny koupelnu jako vždycky." Rýpnul si Naruto do Itachiho.
"A taky proto, že někdo za někoho jiného uklidil a o všechno se postaral."
"Jedna nula pro Itachiho." Řekla Sakura, když Naruto neměl co říct.
Naruto na ní hodil nevraživý pohled, Sakura jen pokrčila rameny a zavěsila se do Saie. Dneska měli na plánu nákupy. Naruto se držel s Itachim za ruce a Sakura se stále tiskla na Saie. Od té doby, co chodila se Saiem, se zdála Narutovi, taková milejší. Kakashi si za tu dobu vzal Iruku, bohužel teď měly krizi, protože Iruka stále bezdůvodně podezříval svého manžela z nevěry a to spolu byli ženatí, teprve tři měsíce. Kakashi mu zatím ty žárlivé scény toleroval.
"Co myslíte? Kdy už prasknou Kakashimu nervy?" Říkal zrovna, když čekali na Sakuru, která si zkoušela v kabince nějaké oblečení, jelikož si ho tam nabrala kopec, sedli si do křesílek a povídali si.
"No jestli mu za tu dobu nepraskly z tebe, tak to bude ještě chvíli trvat." Ozvala se z kabinky Sakura.
"Kakashi je silnej a trpělivej chlap, ale Iruka už to celkem přehání, minule dokonce nařkl mě, že ho Kakashi podvádí se mnou." Řekl Itachi.
"Já myslím, že už nařkl všechny z nás, dokonce i Sakuru." Řekl Sai a skenoval kabinku, ve které byla Sakura. Sice jí miloval, ale tohle z celé duše nesnášel, navíc Sakuře zabraly nákupy vždycky asi tak dvě hodiny, než se konečně pro něco rozhodla.
"Nechceš si taky něco rovnou koupit, když už jsme tady?" Pohladil svoji hvězdičku po vlasech.
"Ne, ale mám lepší nápad." Zašeptal mu něco do ucha a Itachi se usmál.
"Tak mi zatím mizíme, za dvacet minut jsme zpátky." Křikl na nechápavého Saie.
Vrátili se právě včas, Sakura právě platila a držela asi tři tašky, Sai jich měl asi dalších deset.
"Ještě, že jsem na kluky." Zasmál se Itachi, Naruto přikývl a taky se smál. Ještě se Saiovi chvíli posmívali, ale pak mu pomohli tašky vzít. Když už šli domů, Sai najednou zakopl a jedna taška mu spadla na zem.
Naruto se pro ní sehnul, a začal se nehorázně smát.
"Čemu se tak směješ hvězdičko?" Naruto ukázal směrem na zem a jeho přítel se začal smát taky.
Sakura zrudla, když viděla, co z její tašky vypadlo. Na zemi teď leželo červené, sametové, sexy prádelko. Rychle se pro něj sehnula, strčila ho zpátky do tašky a zatnula pěsti. Když jí viděli, raději se přestali smát, rychle se s nimi rozloučili a vydali se domů.
"Nad čím přemýšlíš?" Díval se svýma modrýma očima na jeho zamyšlenou tvář.
"Zajímalo by mě, jak by si v takovém prádélku asi vypadal ty."
"Ha, ha, ha moc vtipné."
"Ale já to myslel vážně."
"Myslíš, v něčem takovém?" Řekl Naruto a vytáhl stejné prádélko, jako měla Sakura, ale černé.
"Ale kdy si to…"
"Když jsem říkal, že jdu na záchod, zdálo se mi to jako dobrý žert."
"Ihned se do toho jdi obléct." Přikázal Itachi a stále na něj hleděl s otevřenou pusou.
"Rozkaz pane." A zmizel za dveřmi svého pokoje.
"Sasuke?"
"Tady jsem."
"Mám pro tebe ty informace, ale zřejmě se ti nebudou líbit."
"Tak co pro mě máš?"
"Naruto, už není sám, má přítele."
Sasuke si povzdychl, vlastně to čekal.
"Ale to není všechno, co jsem zjistil."
"Co ještě?" Zeptal se smutně.
"Začali spolu chodit asi tři týdny po tvém odchodu."
"Tak brzo?" Pomyslel si, tohle ho hodně zabolelo.
"A ještě něco, co se ti bude líbit ještě míň."
Teď mu podával fotku. Sasuke jí vzal do ruky a zastavil se mu dech.
"To nemůže být pravda." Zasípal.
"Tady jsem."
"Mám pro tebe ty informace, ale zřejmě se ti nebudou líbit."
"Tak co pro mě máš?"
"Naruto, už není sám, má přítele."
Sasuke si povzdychl, vlastně to čekal.
"Ale to není všechno, co jsem zjistil."
"Co ještě?" Zeptal se smutně.
"Začali spolu chodit asi tři týdny po tvém odchodu."
"Tak brzo?" Pomyslel si, tohle ho hodně zabolelo.
"A ještě něco, co se ti bude líbit ještě míň."
Teď mu podával fotku. Sasuke jí vzal do ruky a zastavil se mu dech.
"To nemůže být pravda." Zasípal.

Jelikož je tam to písmo strašně malý a mě se ho povedlo rozluštit, tak vám sem napíšu, co se tam píše, aby ste se nemuseli namáhat Chápejte to teď i jako Sasukeho myšlenky, když spatřil tu fotku: My heart breakes, seeing my sun with the moon. For me to see my brother with Naruto is beyond belief...
Pokus o překlad: Mé srdce se láme, když vidím mé slunce s měsícem. Je pro mě neuvěřitelné vidět mého bratra s Narutem.





Jeeejky, to je kawaiii. Tady i tak trošku lituju Sasíka, chudáček malejXDD. Rychle pokráčko=)!!!