Uchiha nebo Uchiha?-2.Část

8. března 2009 v 19:07 | terkic |  Kapitolovky-Naruto
Tak jsem napsala další kapitolku této povídky. Je to celkem krátký, na to, že tu povídku mám už v hlavě dlouho, mě teď nějak nenapadá jak formulovat věty.

2.Část: Nečekaný návštěvník


Když se ráno vrátil domů, měl ještě hodinu čas. Lehl si na postel a zavřel oči. Byl vyčerpaný a skoro bez čakry. Už neplakal, už ani nemohl.
" Už nebudu brečet, a už vůbec ne kvůli němu." Zařekl se.

Po půl hodině vstal a šel do koupelny. Hodil si rychlou sprchu, a pak se díval zhruba deset minut do zrcadla. Měl úplně zarudlé oči, pod nimi kruhy a neuvěřitelně mu třeštila hlava. Opláchl si obličej a vydal se nejdříve za Tsunade, věděl, že Kakashi stejně bude mít zpoždění a bylo mu jedno, že tam Sakura bude čekat sama, a že na něj bude naštvaná.
"Dále!" Ozvalo se nevrle.
Naruto vstoupil a díval se na osobu sedící za stolem, který přetékal papíry.
"Dobré ráno Naruto, co potřebuješ?"
Naruto ani nepozdravil a rovnou to Tsunade oznámil.
"Sasuke včera večer odešel za Orochimarem, aby se zlepšil."
Tsunade praštila do stolu, až se pár štosů papírů sesypalo na zem.
"A to mi říkáš jen tak?" Zařvala na něj.
Naruto jen pokrčil rameny a odešel. Tsunade se koukala ke dveřím, kde před chvílí zmizel, a pak si vzpomněla, že byly vlastně pár, trochu zalitovala, že na něj tak vyjela.

"Ahoj Naruto, kde máš Sasukeho?" Zeptala se Sakura, když Naruto dorazil na místo srazu.
"Je pryč." Řekl s nepřítomným výrazem.
"Jak pryč?"
Naruto už na ní chtěl vyštěknout, ať ho nechá na pokoji, když v tom se objevil Kakashi.
"Ahoj děcka." Zarazil se a rozhlédl se. "Sasuke tu není?" Podíval se tázavě na Naruta.
"Sasuke se včera sbalil a odešel z Konohy za Orochimarem, aby se zlepšil a mohl zabít Itachiho." Řekl na jeden nádech a díval se na oblohu, přesněji na slunce, protože on ho tak přeci oslovoval.
Oby přítomní, na něj zaraženě hleděli.
"Naruto a si v pořádku?" Odvážil se nakonec Kakashi zeptat.
"Ne, ale koho by to zajímalo, že? Jeho taky nezajímalo, jak mi bude." Odpověděl podrážděně.
"Naruto jdi radši domů, jsi vyčerpaný a vypadáš, že se za chvíli zhroutíš. Jsi minimálně týden oproštěn od tréninků a misí. Až ti bude líp tak se můžeš vrátit."
Naruto jen kývl, ani se s nimi nerozloučil a vydal se domů.
"Myslíte, že bude v pořádku?"
"Nevím Sakuro, ale doufám v to." Odvětil a zamyslel se, jak by bylo asi jemu, kdyby takhle odešel Iruka.
"No to je super, teď když nemám co dělat, budu na něj myslet mnohem víc, měl jsem radši něco namítnout, když mě Kakashi oprošťoval od mých povinností." Bručel si nahlas Naruto doma.
Pak ho něco napadlo, když bude trénovat sám, tak se nic nikomu nestane a nebude na něj tolik myslet. Vyskočil ven z okna a běžel k lesu. Zhrozil se, když viděl, co včera způsobil a viděl spousty lidí, co to zaraženě pozorovali a dohadovali se co se tak mohlo stát. Naruto se otočil a rozeběhl se k jezírku. Házel tam kunaii na strom, soupeřil se stínovými klony a snažil se přijít na to, jak zlepšit svůj rasengan. Ten trénink mu opravdu pomohl, nejen, že byl unavený a věděl, že se mu podaří usnout, alespoň na něj nemusel myslet.
Doma odhodil zbraně, vlezl si do sprchy, když vylezl, natáhl si pyžamové kalhoty a zalehl do postele. Tak jak čekal, usnul do pěti minut.
Nevěděl, že ho někdo smutně pozoruje.

Ráno se probudil, k snídani si udělal vajíčka a vydal se opět k jezírku, kde zase trénoval až do úplného vyčerpání. Dorazil domů a padl na postel, už ani neměl náladu se zvedat a jít do sprchy, jediné co chtěl, bylo brzo usnout.
"Ahoj Naruto." Ozvalo se, když už zavíral oči.
"Ten hlas." Pomyslel si.
"Itachi?" Řekl zaraženě.
"To mě těší, že si mě ještě pamatuješ." Vynořil se ze stínu a usmíval se na něj.
"On se na mě směje?" Naruto byl zmatený.
"Co se děje Naruto? Vždycky si měl co říct a teď mlčíš?"
"Jak si se sem dostal a co tady chceš? Chceš mě snad unést a předat Akatsuki? Jestli jo, tak si posluž je mi to už jedno." Pak se zarazil. Itachi na sobě neměl svůj akatsuki plášť. Měl na sobě jen černé triko a kalhoty.
"Páni, odchod mého bratříčka tě musel pěkně rozhodit, když by ses klidně vzdal dobrovolně Akatsuki. Dostal jsem se sem normálně oknem. A ne, nepřišel jsem, abych tě odvedl k Akatsuki, já od nich už vlastně dávno odešel."
"Jak víš, že Sasuke odešel? A co teda chceš?"
"Už tě nějakou dobu pozoruju a chci tebe."
"Cože?" Vytřeštil blonďáček oči.
"Říkal jsem, že tě chci. Já bych tě nikdy nedokázal opustit."
Naruto na něj jen překvapeně zíral.
Najednou byl Itachi u něj a dlouze ho políbil. Naruto tam jen paralizovaně seděl a měl stále vytřeštěné oči.
"Tak teď to víš Naruto, zatím sbohem, ale neboj se, ještě se potkáme." Poslal vzdušný polibek, a pak zmizel oknem ven.
Naruto tam jen seděl a zaraženě se díval na okno. Sáhl si na rty, kde ještě cítil ty jeho. Zarazil ho fakt, že mu to nebylo nepříjemné, ba naopak.

"Zpropadenej Itachi, kvůli němu jsem zase nemohl spát. Nejen, že mi připomněl Sasukeho odchod, ještě mě donutí, abych přemýšlel o tom, co řekl." Říkal si pro sebe, když šel opět trénovat. Dneska trénoval snad ještě tvrději, jak byl ještě naštvaný.
Když doma padl zase unaveně na postel, sledoval okno a čekal, jestli se Itachi zase neobjeví. Nic se však nedělo, a tak nudou a únavou usnul. Takhle to šlo ještě další tři dny, pak ho už nevyhlížel a stejně jako na začátku usínal rychle. Večer se budil celý propocený a se slzami v očích. Cítil ve svém srdci prázdnotu a bolest.
Ráno zase trénoval u jezírka, když v tom uslyšel, jak se zachvělo křoví, jak byl rozpálený ještě z tréninku hodil tím směrem kunai.
"Zbláznil si se?" Zařvala na něj Sakura.
"Promiň Sakuro, nějak jsem se zabral do tréninku."
"No dobře." Povzdychla si. "Chce s námi mluvit Kakashi, prý máme nového týmového partnera."
Narutovi na chvíli přestal dýchat. "Cože?" Řekl přiškrceně. Doteď ještě alespoň malinko doufal, že si to Sasuke rozmyslí a najednou se vrátí, ale to, že jim našli nového týmového partnera, znamenalo, že oni už v to doufat přestali a vzdali to.
"Naruto, já vím, že je to těžký, ale musíme tam jít."
Naruto kývl a rozešel se za Sakurou.
"Tak mládeži tohle je Sai." Představil Kakashi hubeného chlapce s černými vlasy.
Sakura se na něj dívala a zářila jako vánoční stromeček.
"Ahoj já jsem Sakura." Usmívala se na něj. Sai jí podal ruku a mile se na ní usmál.
Naruto se k ničemu neměl.
"Ahoj já jsem Sai." Podával ruku i jemu a dál se usmíval.
"Naruto." Řekl, ale ruku mu nestiskl.
"Můžu jít?" Zeptal se pak a díval se na Kakashiho, ten jen s pochopením kývl.
"To je vždycky takový?" Otočil se Sai na Sakuru.
"Nn, jenže no, on se Sasukem chodil a zlomilo mu to srdce, takže když tě teď viděl na jeho místě, asi ho to hodně ranilo."
"Aha." Tohle nikde zatím nečetl, holka a kluk to chápal, ale kluk a kluk?"No vypadá to, že se budu ještě muset hodně učit." Pomyslel si.
"Sakuro, mohla by ses zatím o Saie postarat? Já ještě něco mám." Zeptal se jí Kakashi.
"Hai." Odvětila nadšeně a než se Sai stačil vzpamatovat už ho táhla směrem do centra vesnice.

Naruto šel opět k jezírku. Padl do trávy a díval se na oblohu. Rukama si zakryl oči a začal nohama dupat do země.
"Jsi tak roztomilý, když se vztekáš."
Naruto si odkryl oči a díval se na černovlasou postavu, sklánějící se na ním.
"Itachi." Vydechl Naruto.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 akyra akyra | 8. března 2009 v 19:51 | Reagovat

jej to se vyvíjí zajmavě. saske je pryč a myši mají pré teda itači hihihi honem další!

2 Gaara z púšte Gaara z púšte | 7. června 2009 v 13:30 | Reagovat

"Aha." Tohle nikde zatím nečetl, holka a kluk to chápal, ale kluk a kluk?"No vypadá to, že se budu ještě muset hodně učit." Pomyslel si.-to je suprové a vidíš Sai,všetko je možné
  :D

3 MIREK MIREK | E-mail | 8. června 2009 v 6:13 | Reagovat

No já Itachiho moc nemusím, ale takový NaruSai by mohlo být zajímavé, už jenom kvůli těm jeho poznámkám....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama