Sasukemu se zarazil tok ostatních myšlenek a jen nevěřícně přihlížel nastalé situaci, nějak nevěděl, jestli se má pohnout a běžet k nim, nebo jen stát na místě a přihlížet, nakonec chtěl udělat krok, ale nemohl, byl jak přikovaný k zemi.
"Naruto! Miláčku, proč si to udělal?"
Blonďáček se na něj slabě usmál.
"Protože nechci, aby se ti někdy něco stalo." Zašeptal.
Senseiovi se do očí nahrnuly slzy.
"Teď není čas na výlevy citů, nech tu Naruta, já se o něj postarám, bude zdravější dřív, než se naděješ, a když teď odejdeš, tak tě nezabiju." Zavrčel Orochimaru na Hatakeho.
"Ne Orochimaru, už si toho spáchal dost, Naruta tu nenechám." Když to Kakashi dořekl, přiskočila k nim Sakura a začala blonďáčka ošetřovat.
"Kakashi sensei, musí rychle do nemocnice!" Řekla smutně a zadýchaně Sakura. Dřív by ho vyléčila hned na místě, ale byla zesláblá z neustálého běhu, na záchranu Naruta.
Kakashi jen kývnul, vstal s Narutem v náručí a vydal se k velkému ptákovi, kterého Sai opět mezitím namaloval.
"Tak to ne, Uzumaki zůstane tady!" Zasyčel vztekle a rozeběhl se se stále zakrváceným kunaiem za Kakashim.
"Tak na to zapomeň Orochimaru!" To už byl Sasuke u něj a bránil mu v cestě.
"Uhni Sasuke!" Zavrčel a ohnal se po něm svým kunaiem, Sasuke se však stihl ubránit tím svým.
"Běžte, já ho zdržím!" Křikl na Kakashiho, který se teď díval jeho směrem.
Bělovlasý ninja jen kývnul, a i se zbytkem naskočil na záda ptákovi a už letěli pryč. Orochimaru surově uhodil
Sasukeho do tváře.
"Padej dovnitř! To si s tebou ještě vyřídím!"
Sasuke se jen uchechtl a zamířil zpět do jeskyně.
Orochimaru zuřil, házel všemi věcmi kolem. Jeho pokoj potom vypadal, jako kdyby se mu tam někdo vloupal a všechno obrátil vzhůru nohama. Na Sasukeho už ruku nevztáhl, věděl, že by mu Uchiha mohl utéct, a tak to všechno schytal Kabuto za to, že je předtím nechal utéct a nezastavil je.
"Tohle je zlé." Říkal Kabuto Sasukemu, který mu právě ošetřoval dost ošklivé rány.
"Co jako?" Zeptal se Sasuke, teď si nebyl jistý, o čem to Kabuto mluví.
"Je tím klukem posedlý."
Sasuke nic neříkal, věděl, že má Kabuto pravdu.
"No tak Naruto, vydrž to, za chvíli jsme v Konoze, nesmíš mě opustit." Držel ho Kakashi stále v náručí. Blonďáček už nevnímal, byl tak slabý, a tak omdlel.
Sakura se ho stále pokoušela léčit zbytkem své čakry, ale dosáhla jen toho, aby zastavila krvácení na pouhé dvě hodiny a Naruto teď opět krvácel. Všichni věděli, že je na tom dost špatně, ale nic neříkali. Kakashi jen stále prosil blonďáčka, aby ho neopouštěl.
"Naruto, právě jsem tě získal, nesmím tě ztratit, to bych nepřežil." Vzlykal pořád dokola.
"Kakashi sensei, vidím vesnici!" Zavolal radostně Sai.
"Naruto, bude to dobré, už jsme skoro tam!" Zadíval se na něj a zbledl. Narutovi se nezdvihal hrudník. Kakashi si stáhl rukavice a stiskl mu ruku. Zděsil se, protože byla jako led.
"Narutoooooooo!" Vykřikl jeho jméno a začal s ním třást.
Konečně přistáli a rychle ho vnesli dovnitř dveřmi do nemocnice. Kolem Naruta se začalo shromažďovat spousty doktorů a odvezli ho rychle na operační sál.
Kakashi se sesul podél jedné stěny na zem a schoval tvář do dlaní.
"Jak je na tom Naruto?" Přiřítila se k nim vyděšeně Tsunade.
"Nevíme Tsunade sama, je na operačním sále." Řekla se slzami v očích Sakura.
Pátá jen kývla. Nasadila si plášť a roušku a rozrazila dveře na sál.
"Asi má o Naruta pěkný strach, ale nahlas by to nepřiznala." Řekl Sai.
"Nesnesu pomyšlení, že bych mohla ztratit i dalšího přítele, co když to Naruto nepřežije? Co budu dělat?" Pomyslela si Sakura.
Po dvou hodinách konečně vyšel ze dveří sálu doktor. Hned jak si sundal roušku, byl u něj Kakashi a třásl s ním.
"Jak je na tom doktore, no tak odpovězte mi!"
"Uklidněte se. Podařilo se nám ho přivést opět k životu, ale jeho stav je vážný. Zastavili jsme krvácení, ale teď už záleží jen na něm, jak se s tím popere, bude potřebovat hodně síly, šance, že přežije, je 40%." Řekl doktor, vytrhl se Kakashimu z rukou a odešel pryč.
Po chvíli vyšla i Tsunade. Byla už klidnější.
"Kakashi, teď si promluvíme o vaší misi a ty mi vysvětlíš, jak se to stalo."
"A nemohl by to vysvětlit někdo z mého týmu? Já na to vážně nemám sílu."
"Dobře, myslím, že nejlepší na to bude Sai, jelikož si k Narutovi nestihl vytvořit tak blízký stav, jako ty a Sakura."
Sai kývl, že souhlasí a vydal se za Tsunade.
"Naruto nesmíš mě opustit." Vzlykl dnes už po několikáté.
"Modroočko moje, já tě miluju." Vyslovil ta slova poprvé a díval se na nehybnou tvář.
"Doopravdy?" Ozvalo se slabě.
"Na-Naruto?!" Vykřikl překvapeně a šťastně Kakashi.
"Doopravdy mě miluješ?" Zeptal se znovu a otevřel oči.
"To víš, že jo, strašně moc." Opatrně ho objal, aby mu neublížil.
Blonďáček se usmál.
"Já tebe taky." Odvětil ještě slabě.
Kakashi ho pustil ze svého sevření a políbil ho.
"Ták a letí další."
"Kakashi, já nejsem malé dítě, aby si mě musel krmit a takhle se pitvořit." Povzdechl si Naruto.
"Když mě baví tě krmit a líbí se mi, jak se rozčiluješ, když se pitvořím, navíc je to roztomilé."
"Já tím ztrácím jen chuť k jídlu. Krmení to ano, ale pitvoření ne."
"Dobře, dobře, přestanu se pitvořit."
"Díky moc."
Když Naruto konečně všechno snědl, lehli si s Kakashim na postel a začali se mazlit. Tohle dělali každý večer, k ničemu vážnějšímu zatím nedošlo. Hatake byl trpělivý, nechtěl na Naruta nijak spěchat, přeci jen si prožil svoje a nechtěl mu ublížit.
"Kakashi?"
"Copak Naruto?"
"No víš, já myslím, že už jsem připravený, že dneska by to už šlo."
"Jsi si tím vážně jistý?" Zeptal se opatrně.
Naruto kývl a nervózně se usmál.
Kakashi se nad něj sklonil a začal ho jemně líbat na rty, když blonďáček začal spolupracovat, začal mu opatrně zajíždět pod tričko a hladit na hrudi. Blonďáček si užíval pocitu, že cítí hřejivou dlaň své lásky na své kůži. Když neslyšel, žádný protest, hladil ho dál rukou pod tričkem a začal ho líbat na krku. Naruto se zachvěl.
"Jestli je ti to nepříjemné, můžu přestat." Odtrhl se od něj rychle.
"Ne to ne, špatně si to pochopil, to nebylo nervozitou, ale vzrušením." Usmál se blonďáček.
Hatake se také pousmál a sklonil se zpět k jeho krku, kde zanechal červený flek, poté mu stáhl tričko a přesunul svůj nenasytný jazýček na Narutovu bradavku, tu druhou hladil rukou. Uzumaki zavzdychal a hladil svého senseie po zádech, a pak po jeho pevném zadečku. Naruto chtěl převzít iniciativu do svých rukou, a tak odstrčil svého milence a posadil se. Stáhl mu tričko a pustil se do stejné hry, jako předtím Kakashi.
"Na-ru-to." Zavzdychal slastně a užíval si dotyky Narutova jazyka na svém těle.
Blonďáček se vrátil od jeho bradavek zpět ke krku, a pak k uchu do, kterého ho kousl.
"Modroočko zlobíš." Zavzdychal slastněji.
"Zdá se, že jsem našel jedno z tvých citlivějších míst." Zazubil se a opět ho kousl.
Kakashi ho přitiskl k posteli a sundal z něj kalhoty. Chvíli si myslel, že to přehnal a díval se blonďáčkovi do tváře, ten se však stále jen usmíval, a tak se odvážil sundat mu i trenky. Prohlížel si ho a cítil se mu stále blíž, když teď už znal doopravdy každou část jeho těla. Když dokončil své pozorování, sklonil hlavu a olízl jeho naběhlý úd. Uslyšel slastné zavzdychání, a tak ho vzal celého do úst.
"Kakashi." Vzdychal Naruto a zabořil mu prsty do vlasů.
Poslední nával touhy a blonďáček vyvrcholil. Kakashi zdvihl hlavu a olízl si rty. Naruto jen chvíli oddechoval a pak se opět posadil. Sundal kalhoty i své drahé polovičce a následně tak i trenky. Jen jemně se dotkl jeho údu a zadíval se mu do očí. Mírně kývl. Kakashi poznal co tím myslí a jemně ho opět položil. Potom mu pomalu roztáhl nohy a opatrně do něj pronikl. Blonďáček sykl, ale potom přirazil svou pánví proti němu. Kakashi se začal pomalinku pohybovat, a pak už přirážel rychleji. Pokojem se ozývaly hlasité steny. Zazněl ten poslední a nejhlasitější a Kakashi potom opatrně z Naruta vystoupil a svalil se ještě zadýchaně vedle něj.
Objal své modroočko, aby stále cítil jeho přítomnost
"Naruto? Copak se děje?" Zeptal se starostlivě, když se blonďáček vedle něj rozbrečel.
"To nic Kakashi, já jen, nevím, jak bych ti to řekl."
"V klidu si to rozmysli, a pak mi to vysvětlíš." Zašeptal mu do ucha a políbil ho do vlasů.
"Já jen, že jsem si uvědomil, že s tebou se nemusím ničeho bát, právě jsem se ti odevzdal, a to beze strachu. Byl jsi tak něžný a zároveň vášnivý. Vzpomněl jsem si na to, co mi provedl Orochimaru, ale tohle, co se stalo teď mi tu myšlenku pomohlo zahnat, už se nemusím bát, že se v noci probudím s křikem, maximálně, že bych křičel tvé jméno." Uchechtl se a pokračoval. "Už se necítím sám, prostě ze všeho tohohle jsi mě dostal a já nevím, co bych si bez tebe počal, moc tě miluju Kakashi a vždycky budu, ať se děje cokoliv. Za všechno ti děkuji, zní to hloupě, ale proto, teď pláču, protože jsem šťastný a jsem rád, že se tak po dlouhé době zase cítím."
Kakashi ho dál hladil ve vlasech, jeho slova na něj zapůsobila, dokonce i zčervenal.
"Naruto, nemáš za co děkovat, udělal bych pro to, abys byl šťastný cokoliv, protože tě taky miluju."
Naruto se k němu otočil čelem a políbil ho. Potom zavřel oči a spokojeně usnul.






Kyaaaaaaaaaa to bylo vážně mega super úžasný kyaaaaaaaaaa fakt supeeeeeer .