"Co to máš s vlasy?" Díval se na Itachiho zelené, modré a červené proužky na hlavě.
"Nic." Odsekl a zatnul pěst.
"Tak co bratříčku, jsi připraven zemřít?" Zeptal se Sasuke.
"Ano jsem, ale nejdřív bych ti to chtěl vysvětlit." Odpověděl s klidem.
"Tady není co vysvětlovat, navíc tobě bych už nevěřil, i když si můj bratr." Řekl pohrdavě, aktivoval svůj sharingan a vytáhl svou katanu, se kterou se na něj vrhl.
Itachi rychle uhl a začal souboj. Nikdo z Akatsuki se do toho nemontoval. Už dávno byli obeznámeni s Itachiho a Sasukeho situací a Itachi je požádal, aby se do toho nepletli. Kisame ustaraně pozoroval souboj a Naruto byl připraven zasáhnout, kdyby Itachimu hrozila smrt a dát mu tak čas všechno vysvětlit. I když momentálně k oběma Uchihům nepociťoval nic moc kladného, obou litoval. Věděl, že Itachiho jeho čin sužuje a jediné co chce, je vykoupení smrtí, nebo svěření se svému bratrovi a Sasukeho litoval, protože byl od malička sám stejně jako on a žil ve vědomí, že jeho rodinu vyvraždil jeho vlastní bratr. Teď sledoval, jak se Itachi snaží svého bratra chytit svým Mangekyou sharinganem, ale Sasuke bojuje s očima upřenýma na jeho ruce a nohy a předvídá jeho pohyby. Sasuke se opět napřáhl svou katanou, ale Itachi opět uhl. Mladší Uchiha se naštval a kolem katany se teď objevily modré blesky. Itachi pomocí svého jutsu vyslal pár ohnivých koulí, ale jeho bratr se jim jen jednoduše vyhl. Naruto pocítil, že je pravá chvíle zasáhnout, jelikož si všiml, že útok katanou, který měl následovat, starší z Uchihů nevykryje. Přesunul se rychle blíž k nim a Sasukeho katanu pomocí Rasen-Shurikenu odhodil pryč.
"Nepleť se do toho Naruto!" Zavrčel Sasuke.
"Nejdříve si vyslechneš svého bratra, jestli to neuděláš dobrovolně, donutím tě násilím." Ušklíbl se Naruto, který teď stál před Itachim, kterého najednou chránila jakási fialová bariéra. Sasukeho to ohromilo a vypadal, že přemýšlí.
"Dobrá, spusť bratříčku." Řekl nakonec.
Itachi si oddychl a řekl mu všechno o jejich rodině a třetím Hokage. Sasuke ho poslouchal, i když ho to muselo zaujmout, nedával na sobě nic znát stejně jako vždy. Starší Uchiha skončil a zvědavě a zároveň smutně se na svého bratra díval.
Na Sasukeho tváři se něco změnilo, sice ne o moc, ale Naruto si všiml, že vypadá, jako by byl v šoku. Blonďáček zůstal překvapeně zírat, když viděl poprvé za svůj život uronit Sasukeho slzu. Věřil, že teď už Sasuke chtít bojovat nebude, ale i přesto nechal kolem Itachiho pro jistotu svou bariéru. Mladší Uchiha si najednou klekl na zem.
"Můžeš tu bariéru dát dolů Naruto, já už bojovat nebudu." Hlesl.
Blonďáček se pousmál, a bariéra zmizela.
Kisame se šťastně rozeběhl k Itachimu a skočil mu kolem krku, ten to pod tou vahou neustál a spadl na zem.
"Kisame, já vím, že máš radost, ale slez ze mě prosím tě." Řekl mírně Itachi.
Žralok zčervenal, pomohl mu na nohy a opět ho objal. Itachi protočil oči v sloup, a pak ho políbil na čelo.
"Máš opravdu zvláštní vkus bratříčku." Uchechtl se Sasuke, který si setřel slzy a vstal.
"Naopak Sasuke, stejný jako ty." Zazubil se Itachi.
"Já bych si s rybou nikdy nezačal." Řekl opovržlivě a díval se na Kisameho, který na něj hodil ošklivý pohled.
"Ne, ale s Narutem ano." Znovu se usmál.
"To myslíš jak?" Nechápal Sasuke.
"Co kdybychom si o všem popovídali? Myslím, že je toho dost k vysvětlování." Pobídl ho Itachi.
Sasuke kývl a oba se šli posadit na židle, kde vedli soukromí rozhovor.
"Proč si zasáhl do toho souboje?" Přišel za ním Kisame.
"Protože mě o to Itachi požádal." Sledoval ty dva bedlivě Naruto.
"A proč tebe a ne mě?" Zamračil se Kisame.
"Asi protože věděl, že Sasuke na mě nezaútočí, a i kdyby můj útok by byl na Sasukeho účinnější." Teď se zadíval na Kisameho a vypadalo to, že ho to přesvědčilo.
"Ale to je jen můj názor, zeptej se raději jeho samotného sardinko." S těmito slovy odešel za Deidarou, kde si mu sedl na klín, objal ho a hrál si s pramínkem jeho vlasů.
Po chvilce si všiml, že se oba Uchihové objímají a potom, když se odtrhli, spatřil Sasukeho zamračený pohled, který upíral k nim.
Oslava pokračovala dál i s novým hostem, zatím ho tam nikdo neřešil. Deidara se po nějaké době vydal do pokoje, protože se celkem dost opil a byl unavený. Sasuke vycítil příležitost a vydal se k blonďáčkovi.
"Tak jak ti to jde s bratrem?" Zeptal se Naruto ze zdvořilosti.
"Všechno jsme si vyříkali, konečně mám zpět bratra." Usmál se Sasuke.
"Hm gratuluju." Odpověděl blonďáček.
"Teď už mi chybíš ke štěstí jen ty." Zašeptal mu do ucha.
Naruto se nehezky zatvářil a poodstoupil od něj dál.
"Tak to budeš mít teda napořád smůlu, protože já patřím Deiovi."
"Ahoj Naruto, ještě jednou díky." Připojil se k nim Itachi.
Naruto se na něj podíval.
"Nemáš zač." Cítil se divně, když z jedné strany stál Sasuke a z druhé Itachi, proto si raději vzal svou sklenku a šel si povídat s Peinem a Zetsuem.
"Naruto je ti něco?" Zeptal se ho Pein, když se na něj teď blonďáček hloupě culil.
"Nic. Co by mi mělo být?" Zeptal se a stále se usmíval.
"Asi toho, už taky dost vypil." Zasmál se Zetsu a Pein přikývl.
"Jé Sasuke!" Rozeběhl se blonďáček a skočil mu kolem krku.
"Naruto co se to s tebou děje?" Povytáhl překvapeně obočí.
"Nic, jen si mi moc chyběl." Zazubil se na něj a políbil ho.
"Nechtěl bys jít někam, kde je větší soukromí?" Využil jeho nálady Uchiha.
"Tak jo." Pokrčil rameny a nechal se táhnout Sasukem směrem k pokojům.
Vklouzli do pokoje, který nechal Sasukemu Pein připravit. Sasuke rozsvítil, a pak položil Naruta na postel.
"Hi Sasuke, ty máš tak jemnou a sněhovou pokožku víš o tom?" Zahihňal se Naruto a haldil Sasukeho po tváři.
"Jo vím." Řekl a začal ho líbat.
Narutovi polibky byly dravé a jemné a Sasuke mu je oplácel stejnou mincí. Sundal z Naruta plášť, a potom i tričko. Začal ho líbat na krku, kde mu zanechal veliký červený flek.
Potom se přesunul na Narutovy bradavky a líbilo se mu, že Naruto vzdychá, když se však přesunul jazykem na jeho břicho, blonďáček se začal znovu hihňat.
"To- to strašně lechtá."
Sasuke se pousmál nad tím, jak Naruto vypadá roztomile, když se takhle hloupě hihňá. Znovu zakroužil jazykem kolem jeho pupíku. Blonďáček si přitiskl ruce k ústům a tlumeně se do nich smál. Uciha se zadíval na jeho kalhoty a stáhl mu je, načež se Naruto mírně zatřásl zimou. Černovlásek se znovu pousmál a stáhl mu i trenky. Chvíli si Naruta prohlížel, a pak se i on vysvlékl. Roztáhl blonďáčkovi nohy a opatrně do něj pronikl. Naruto zaryl prsty do prostěradla a zavzdychal. Sasuke začal přirážet a užíval si pocit, že je v Narutovi a ten pod ním vzdychá. Když Sasuke vyvrcholil, lehl si vedle něj a políbil ho na čelo. Blonďáček se ještě jednou zahihňal a usnul. Černovlásek si ho přitáhl k sobě a v objetí usnuli.
Ráno se Deidara probudil a zjistil, že tam Naruto není.
"Musel se pěkně opít a do pokoje už nedošel." Pomyslel si s úšklebkem.
Umyl se, oblékl a učesal, a pak se ho vydal hledat. Vešel do hlavní místnosti, odkud rychle vyběhl ven. Uviděl tam ležet nahého Peina a vedle něj stejně spala Konan. Díval se do různých pokojů, ale Naruto nikde nebyl. Zbývaly mu už jen troje dveře. Nakoukl do těch prvních a zůstal vytřeštěně zírat na místo, kde spal jeho přítel se Sasukem.
"Naruto." Vzlykl a stále je pozoroval, i když moc chtěl uhnout pohledem a utéct pryč, nemohl se hnout z místa.
"Deii?" Zamumlal Naruto, otevřel oči a díval se na místo, kde stál zrovna Deidara.
"Ale když on je tam, kdo mě to objímá?" Pomyslel si blonďáček a otočil se.
"Áááá." Zařval a rychle vyskočil z postele.
Deidara se otočil a s pláčem utekl pryč.
"Deii počkej!" Zavolal na něj Naruto, ale nemělo to cenu, Dei už byl pryč.






sakra té mrtě povídka honem pokračuj už se nemůžu dočkat Sasuke je ale zmetek zase toho využil xD doufám že se usmířej Deidara s Narutem