"Co se včera kruci stalo?" Zavrčel na něj.
"Prožili jsme krásný sex." Zazubil se na něj.
"To není pravda." Zatnul pěst.
"Ale je blonďáčku, smiř se s tím, vidím, že už jsi oblečený, to je škoda." Prohlížel si ho.
"Co si mi dal do pití?" Zeptal se ho náhle, teď vypadal ještě víc naštvaně.
"Nevím o čem to tady mluvíš."
"Nedělej se Sasuke, vím, že jsem toho nevipil dost, abych z toho byl opilý, a navíc jsem se po pár locích začal cítit divně, a pak už o ničem nevím, tak mi řekni, co jsi mi dal do pití?" Zavrčel znovu.
"Víš, že jsi zmoudřel? Už nejsi tak hloupý jako dřív. No dobrá, dal jsem ti tam jeden lektvar, který mi dal Orochimaru." Pokrčil rameny.
"Tys mě nadrogoval?!" Vykřikl. "Já tě snad zabijuu!" S těmito slovy se vrhl na Sasukeho.
Ten rychle uskočil a ušklíbl se.
"Zatím se měj Naruto, uvidíme se, až se uklidníš." Vzal své věci, poslal mu vzdušný polibek a byl pryč.
Naruto zuřil a rozeběhl se do jeho a Deiova pokoje, k jeho zklamání tam Deidara nebyl. Hledal ho všude a ptal se všech, jestli ho neviděli.
"Itachi neviděl jsi Deie?" Zeptal se ztrápeně.
"Ne bohužel ne, co se stalo?" Podivil se nad jeho změnou chování.
"Tvůj bratr." Zavrčel.
"Co ti Sasuke provedl?" Začal se zajímat Itachi.
"Nadrogoval mě a já se s ním vyspal."
"Páni, že mě tohle nenapadlo dřív." Poškrábal se na hlavě starší Uchiha.
Naruto na něj hodil nevěřícný a zároveň vražedný pohled.
"Promiň." Řekl opatrně. "A Deidara vás viděl, že?"
"Jo." Povzdychl si blonďáček.
"Tak to ti můžu jen popřát velké štěstí, až si s ním promluvíš. Kdybych ho viděl, dám ti vědět."
"Díky moc."
"Nepotřebuješ obejmout?" Zeptal se ho s nadějí v hlase.
"Itachi!" Zavrčel.
"Promiň, promiň, byl to jen pokus." Zazubil se a zmizel u sebe v pokoji, odkud se ozývalo Kisameho chrápání.
Rozeběhl se k vodopádu, ale tam také nebyl, nemohl ho nikde najít, jako by se propadl do země. Začínal být zoufalý a bál se, že Deidara utekl.
"Naruto? Už jsi našel Deidaru?" Zeptal se ho Pein, když našel Naruta sedět v hlavní místnosti na židli.
"Ne, nikde není." Povzdychl si. "Myslím, že utekl." Dodal smutně.
"Tohle mi na Deidaru nesedí, nemyslím si, že utekl." Zakroutil hlavou Pein.
"Ale tak kde může být?"
"Co se mezi vámi vlastně stalo?"
"Sasuke mě nadrogoval, já se s ním nevědomky vyspal a Deidara nás ráno našel." Shrnul to krátce.
"Tak to je špatné. No zřejmě se z toho potřebuje jen vzpamatovat a promyslet si to, dej mu čas, on se jistě brzy vrátí." Poplácal ho po rameni a odešel.
"Tak co Deii? Jak se ti tady líbí?" Zeptal se slizky.
"Je to tady zatuchlý a tím vlhkem se mi začínají kroutit vlasy, takže mě koukej pustit!" Zavrčel.
"Ne, ne, ne. Víš vůbec, proč jsi tu?" Zeptal se s úšklebkem.
Deidara na něj jen hleděl.
"Chci na tebe nalákat Naruta, chci dostat jeho sílu na svou stranu, navíc si myslím, že s ním přijde i Sasuke, ten zmetek totiž bez jakéhokoliv slova odešel zabít svého bratra a myslím, že už se nevrátí." Zamračil se.
"Tak to sis našel špatnou návnadu, Naruto mě zachránit nepřijde." Sklopil svůj pohled a ukápla mu slza.
Orochimaru mu zvedl bradu a zadíval se na jeho bolestný výraz.
"Ale, copak ti ten kluk provedl?" Díval se na něj zkoumavě.
"Do toho ti nic není." Odsekl.
"No dobrá, když mi to nechceš říct, ale ať už ti udělal cokoliv, tak myslím, že přijde." Ledově se usmál a nechal ho samotného.
Deidara přemýšlel, jak z téhle situace ven.
Běžel k vodopádu a přemýšlel o tom, co před chvílí viděl. Bolelo ho to, a ten obraz z jeho hlavy ne a ne zmizet. Nesoustředil se na nic, a tak si nemohl všimnout, že ho někdo pozoruje. Když doběhl na místo, sesul se podél jednoho stromu a díval se na nebe.
"Proč si to udělal Naruto?" Povzdychl si.
"Já myslel, že ses změnil, že mě miluješ, ale asi to tak necítíš, ty chceš být volný a já s tím zřejmě nic neudělám." Přitáhl si k sobě kolena a se vzlyky do nich položil hlavu.
"Do hajzlu co to je?" Zakřičel, když se kolem něj omotaly čakrové provazy.
Díval se na celu, do které pronikal jen slabý proužek světla. Začínaly ho bolet ruce z toho, jak tu visel připoutaný řetězy.
I přesto, co mu udělal, doufal, že to on přijde a zachrání ho, moc tomu nevěřil, ale byla to jeho jiskřička naděje, byť jen sebemenší.
"Naruto to bude dobrý, Deidara je skvělý ninja, on se dokáže bránit." (To je sice možné, ale kdyby věděl, co se mu stalo, netvrdil by to.)
"Ale stejně mám takový divný pocit." Povzdychl si a vydal se zpátky do svého pokoje.
"Něco tu nesedí." Pomyslel si a ostražitě se rozhlédl po pokoji.
"Co tu chceš Kabuto?" Zeptal se nevrle po chvilce.
Místo jednoho z nočních stolků se před ním objevil brýlatý ninja.
"Přišel jsem ti předat vzkaz od Orochimaru sama." Ušklíbl se.
"Co mi ten slizoun chce vzkázat?" Protočil oči v sloup.
"Orochimaru sama není žádný slizoun a chce, aby ses k němu přidal."
"Hele Kabuto, já nemám na takovýhle blbý vtípky čas a ani náladu, a jestli je to pravda, tak mu vyřiď, že fakt nechci, nerozdýchal bych jeho přítomnost."
"Měl by sis to ještě rozmyslet Uzumaki, pokud tedy ještě někdy chceš vidět Deidaru." Zasmál se chladně.
"Cože?!" Přiskočil k němu a chytil ho pod krkem.
Kabuto se uchechtl.
"Máme Deidaru, tak si to rozmysli, jo a Kyubi ti tentokrát nepomůže ho najít, to jsme si pojistili." Zasípal a vysmýkl se z jeho sevření.
Chytil se za krk. "Zatím se měj Naruto." Řekl pohrdavě a zmizel.
Naruto to šel oznámit Peinovi a dlouho se radili, jak Deidaru najít.
"A Kyubi by ti nepomohl?" Navrhl.
"Orochimaru zřejmě použil nějaké jutsu, protože mi Kabuto řekl, že Kyubi mi v hledání nepomůže." To je špatné, Orochimaru se skrývá až moc dobře.
"Jedinou mojí nadějí je Sasuke." Povzdychl si vztekle.
"Volal si mě zlatíčko?" Objevil se najednou před ním.
"Ne." Odsekl.
"Tak to zase mizím." Pokrčil rameny.
"Počkej!" Chytil ho silně za ruku.
Sasuke se na něj překvapeně otočil.
"Potřebuju pomoc." Řekl s nechutí.
"A jakou?" Pozdvihl obočí.
"Orochimaru unesl Deidaru a já chci, abys mi řekl, kde je Orochimarův úkryt."
"A co z toho budu mít?" Složil ruce na hruď.
"Já myslím, že mi to dlužíš, je to tvoje vina, že Deidaru unesli a navíc jestli jsi i po té době můj kamarád, tak bys za to nic chtít neměl." Zavrčel blonďáček.
"Sice to není můj styl, ale máš pravdu, asi nebylo správné si tě dvakrát vzít bez tvého dovolení, takže ti to dlužím." Pokrčil rameny. "Pomůžu ti."
"Díky." Poděkoval stroze.
"Vydrž Deidaro, jdu si pro tebe." Pomyslel si.





jóóóóóóó pěknýýýýý...jsem ráda že sem přidáváš denné...vždycky se nemůžu dočkat XD XD XD XD jen tak dáááál(u obou povídek!!!XD)